Naším cílem je vytvářet v dětech vlastní zájem o učení. Hodnocení proto vychází z jasných kritérií, je férové, motivující a doplněné o pravidelnou zpětnou vazbu. K hodnocení průběhu a výsledků žáků využíváme také bodový systém, který umožňuje férové a srozumitelné sledování pokroků.
Formy hodnocení
- 1.–2. ročník – na vysvědčení je žákům uděleno slovní hodnocení, které se zaměřuje na jejich rozvoj a motivaci k dalšímu vzdělávání. Slovní hodnocení provádí třídní učitel.
- 3.–9. ročník – žáci jsou hodnoceni klasifikací známkami.
Hodnoticí stupnice a převod bodového hodnocení
Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci pololetí a nemusí být přesným aritmetickým průměrem všech dílčích hodnocení.
Základem pro výslednou známku je průměr dosažených bodů z různých forem ověřování (ústní zkoušení, písemné práce, projekty apod.), přičemž se zohledňuje váha jednotlivých výstupů.
Součástí hodnocení je také samostatnost, zodpovědnost a aktivní přístup k výuce.
Získané body se převádí na známky podle následující stupnice:
- 100–90 → výborně
- 89–70 → chvalitebně
- 69–50 → dobře
- 49–26 → dostatečně
- 25–0 → nedostatečně
V hraničních případech rozhoduje vyučující podle svého uvážení na základě přístupu žáka k výuce.
Žák neprospěl z daného předmětu, pokud jeho úspěšnost z tohoto předmětu klesne pod 25 bodů.
Kritéria, očekávané výstupy a portfolio žáka
Na začátku každého pololetí seznámí vyučující žáky s kritérii hodnocení a očekávanými výstupy v daném předmětu.
Do žákovského portfolia žáci ukládají:
- kritéria hodnocení,
- výstupy jednotlivých prací (testy, projekty, výukové plakáty, výkresy a další).
Portfolio je podkladem pro pravidelné konzultace (tripartity: žák – rodič – učitel) a celkové hodnocení žáka. Může mít podobu listinnou (desky) nebo digitální (Google učebna).
Průběžná zpětná vazba a sebehodnocení
Vedle vysvědčení dostávají žáci v průběhu pololetí zpětnou vazbu k ovládnutí učiva (obvykle po uzavření tematického celku). Ta může mít různou formu – bodové hodnocení, slovní vyjádření nebo ústní komentář.
Termíny souhrnných testů a zkoušení
Souhrnné testy a zkoušení (např. čtvrtletní, v délce celé vyučovací hodiny) vyučující ohlašují dopředu.
Pokud žák při ústním či písemném přezkoušení chybí a jeho absence trvá kratší dobu než jeden týden, náhradním termínem testu může být první následující hodina.
Výjimky (např. dlouhodobé onemocnění delší než jeden týden) se řeší individuálně.
